Milé Micinky,

které svým manželům začasté vyčítáte, že nebývají doma tak často, jak byste chtěly! Mám pro Vás zprávy z Číny!
...Čínský muž se měl chovat zdrženlivě a vznešeně i v rodině. A tak byla babička zticha a jen mu ráno, než vstal, masírovala prsty u nohou a večer mu hrála na čchin. Po týdnu jí generál náhle řekl, že odjíždí. Nevysvětlil kam a ona věděla, že není vhodné se ptát. Její povinností bylo čekat, až se vrátí. Čekala šest let...
...Zjistil, že má milostný poměr s jedním ze sluhů; nechal ji proto přivázat k posteli, nacpat jí do úst roubík a na něj kapat čistý alkohol, až se pomalu udusila. "Samozřejmě, že jsem jí neposkytl tu milost, aby zemřela rychle. Když žena zradí muže, je to ta nejhnusnější věc, jakou může udělat." (ehm ehm)...
A na mezigenerační téma:
...Zpochybňovat rodičovské rozhodnutí se považovalo za nedostatek povinné úcty k rodičům, rovnající se velezradě. I kdyby odmítla přivolit otcovu přání, nebrali by ji vážně a její čin by vykládali jako touhu zůstat u rodičů. Jediný způsob, jak říct ne a být brána vážně, bylo spáchat sebevraždu. Babička skousla ret a neřekla nic...
...Pokaždé, když se babička zmínila o tom, jak je nešťastná, jí otec začal dělat kázání a napomínal ji, že ctnostná žena má potlačit své city a netoužit po ničem, co by se vymykalo jejím povinnostem k maželovi. Je v pořádku, že se jí po manželovi stýská, to je mravné, ale nesmí si stěžovat. Ve skutečnosti nemá mít žena žádné názory, a pokud je má, nesmí být tak nestoudná, aby je vyjadřovala. A citoval jí čínské rčení: Jsi-li vdaná za kohouta, poslouchej kohouta, jsi-li vdaná za psa, poslouchej psa...

Tak.

Tímto končí můj příspěvek z oboru kulturní komparatistiky. Všechny použité citáty pocházejí z knihy Divoké labutě Jung Changové a vztahují se k období počátku 20.století.